Na zdraví nám záleží. Hodně. Často si to sice nepřipouštíme a ničíme si ho vším možným, ale zároveň chceme, aby nám vydrželo. Někdy si tak aspoň hrajeme na to, že o svoje zdraví pečujeme, třeba tak, že chodíme na procházky, hrajeme si na sportovce, polykáme různé přípravky, které jsou prý zdravé, čistíme si zuby a prý i některé tělesné orgány, ale potom si na oslavu dáme panáka a zapálíme cigaretu a jsme spokojení s tím, co jsme pro sebe udělali.

Ale teď je tu doba dovolených a spousta z nás bude zase svoje zdraví místo chránění poškozovat. Často i nevědomky. Spousta z nás třeba jede do ciziny a stará se o to, aby byly v pořádku jejich doklady a měli dost peněz, ale na zdraví zapomínají. A potom si z dovolené přivezou kromě suvenýrů i různé nemoci.

Ne všude je to takové jako u nás. A tak někdo dostane, i když to nechce, v cizí zemi třeba průjem. A tím si podělá kus dovolené. A to je ještě štěstí v neštěstí. V dalekých krajích se dají chytit i o hodně horší nemoci – žloutenka, HIV, tyfus, záškrt, vzteklina, malárie, bilharzie a další věci, které neumím ani pojmenovat.

Měli bychom se teda určitě nechat očkovat. Ale často to neděláme. A někdy očkování ani neexistuje. A tak bychom měli být aspoň opatrní, ale to taky nejsme. O dovolené si to chceme užívat, a ne pořád myslet na to, co to jíme a jak nás to může ovlivnit, s čím se v cizině mazlíme, co pijeme, čím se necháváme poštípat.

Zkrátka je tu doba prázdnin. Doba, kdy často zapomeneme na záležitosti týkající se našeho zdraví. Hazardujeme a pak na to doplácíme. Třeba i hodně, když v daleké zemi není zdravotnictví na dobré úrovni, nebo když se musí za zdravotní péči platit, a to hodně, a na to nemusíme mít.

Takže si můžeme jenom popřát, abychom si tu svojí letní dovolenou užili. A abychom si přivezli domů jenom dobré dojmy a příjemné zážitky. Neriskujme svoje zdraví víc, než musíme.