Jedním z témat, které nás dnes poměrně dost trápí, jsou i globální změny klimatu. To, že probíhají, již nelze popírat. Koneckonců jejich důsledky vidíme po celém světě, a to i v naší zemi. Všimnout si můžeme například toho, že jaro a podzim v podstatě zmizely, a extrémní projevy počasí, jako jsou povodně či tornáda, jsou mnohem častější. Nelze tedy již popírat, že klima se mění. Co však mnoho lidí mate, je to, do jaké míry se na tomto procesu podílí lidé.

Je totiž pravdou, že klima se na naší planetě měnilo již od jejího vzniku, mnohdy i velmi drasticky. A neplatilo to pouze v geologicky dávných dobách, ale také v těch relativně nedávných. Stačí k tomu připomenout střídání dob ledových a meziledových. A to bylo v době, kdy lidé byli nejvýše na úrovni lovců a sběračů. Proč jsou tedy vědci přesvědčeni, že za ty, které vidíme dnes, mohou lidé?

Důkazů je hned několik. Tím hlavním je korelace začátku průmyslové revoluce, kdy se začala hojně spalovat fosilní paliva, a nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře. Právě oxid uhličitý totiž patří k nejsilnějším skleníkovým plynům. Jistě, co se čiré síly týče, existují i silnější, například metan. Problém s oxidem uhličitým je však ten, že se v atmosféře drží skutečně dlouho. Jeho množství tak neustále narůstá.

Dále je zde rychlost těchto změn. Právě ta je tím největším problémem. Probíhají totiž mnohem rychleji, než pokud by se jednalo o přirozený proces. To však znamená, že příroda, ať už rostliny či živočichové, nemají dostatek času se měnícím podmínkám přizpůsobit. Měli bychom si také uvědomit, že každá změna klimatu byla vždy provázena velkým vymíráním, a čím prudší byla, tím bylo toto vymírání horší. A jelikož se dnes klima mění mnohem rychleji, než kdy v historii, je jasné, že i následky budou velké. A to nejen pro zbytek přírody, ale především pro nás.