Asi není tÅ™eba říkat, že bez kyslíku bychom nemohli žít. Dalo by tedy smysl, že bychom mÄ›li chránit jeho nejvÄ›tší producenty. Za ty jsou nejÄastÄ›ji považovány stromy, zvláštÄ› pak tropické deÅ¡tné pralesy. Ty jsou dokonce mnohými nazývány „plíce planety“. Toto tvrzení je vÅ¡ak pomÄ›rnÄ› daleko od pravdy.

 

 

Ve skuteÄnosti jsou stromy, co se produkce kyslíku týÄe, neutrální, případnÄ› pouze lehce pozitivní. To znamená, že vyrobí tolik kyslíku, kolik jej samy spotÅ™ebují. Podíl stromů na celkovém obsahu kyslíku v atmosféře se tak pohybuje pouze v jednotkách procent. Pokud tedy chceme chránit skuteÄné „plíce planety“, mÄ›li bychom se poohlédnout jinde.

 

Výzkumy ukazují, že zdaleka nejvyšší podíl na atmosférickém kyslíku mají moÅ™ské Å™asy a fytoplankton. Ty jej vyrobí pÅ™es 80 %, pÅ™iÄemž zbytek pÅ™ipadá na ostatní fotosyntetyzující rostliny, tedy nejen stromy, ale i traviny, mechy a mnohé další.

 

 

Bohužel, zatímco existuje spousta iniciativ pro ochranu stromů, a jejich sázení je podporováno prakticky všude, ochrana moří už tak velkou popularitu nemá. Důvodem je především to, že stromy vypadají krásně, a tak je lidé chtějí chránit. Řasy už tak sympaticky nepůsobí.

 

Také je tu fakt, že strom může zasadit prakticky každý. Ochrana moÅ™ských Å™as už je obtížnÄ›jší, neboÅ¥ by vyžadovala zastavení a potrestání hlavních zneÄiÅ¡Å¥ovatelů oceánů, což jde v podstatÄ› pouze na národní a mezinárodní úrovni. Nejde tedy o nic, s Äím by mohl pomoci běžný ÄlovÄ›k, snad s výjimkou dotace.

 

SamozÅ™ejmÄ› existují programy, které se o ochranu oceánů snaží. Je jich vÅ¡ak žalostnÄ› málo a bohužel jsou v podstatÄ› neefektivní. Byla by tedy potÅ™eba další osvÄ›ta k tomu, abychom si zaÄali vážit veÅ¡kerého naÅ¡eho přírodního bohatství, nejen toho, které se nám líbí. Každá souÄást přírody má totiž svůj úkol, a bez ní systém Äasto nemůže fungovat.